Jaké polohy se Vám osvědčily a proč? Případně jaký měly u Vás vývoj?

U mne to byl postupný přesun od “klasické” relaxační polohy vleže na zádech s dlaněmi otočenými dolů, při počáteční praxi autogenního tréninku před mnoha lety, až k rozevření energetických obalů těla obkroužením hlavy pažemi z obou stran a založením otočených dlaní vzhůru do sebe. Kdy vlastně tvořím kolem hlavy (přijímače) “zesilovač příjmu” akášických informačních toků. Mimo jiné měníte i postavení hrudníku a zad, rozevřením žeber a dutiny břišní (často svíranými obavami a strachy) a relaxačním uvolněním trapézového svalstva (nosiče každodenních stresů), vlastně vše, co běžně brání vnitřní pohodě.
Často můžete tuto polohu vidět u nejmenších dětí, kdy se takto snaží intuitivně maximálně zrelaxovat při zapisování nových vjemů a dovedností právě prožitých. Tato poloha u nich přestává být obvyklá většinou po dovršení 3 roku života, kdy je ukončen sestup vyššího vědomí bytosti (átmana) do fyzického těla – uzavřením fontanely, lebečních švů na temeni hlavy, jak praví odkazy starobylých nauk. Je-li dítě v prostředí “otevřených” rodičů a nedotčeno civilizačním syndromem potlačených vnitřních pochodů a emocí, přetrvává tato navýsost odpočinková poloha i s bohatým vnitřním životem do pozdějších let.
Vydatný spánek je předpokladem celkové duševní i fyzické pohody, a různými prvky podporující jeho kvalitu ztratíme závislost na jeho profanované délce.
A proto tuto pozici těla považuji za jednu z nejvhodnějších pro osobní rozvoj na více úrovních.

Přemýšleli jste nad tím, v jaké poloze nejčastěji spíte?

Robert Erdem